Od roku 2011 spolupracujeme se sdružením ALKA Wildlife a společně sledujeme sokoly stěhovavé v našich výrobních areálech, kde mají ideální podmínky pro život: klid a dostatek potravy. V současné době jsou dvě hnízdní budky umístěny na komínech teplárny a etylenové jednotky v Chemparku Záluží, další dvě se nachází na komínech v neratovické Spolaně a poslední v rafinérii v Kralupech nad Vltavou. Doposud se u nás vylíhlo již 40 mláďat.
Fakta
Sokol stěhovavý se dožívá až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. S maximální rychlostí při střemhlavém letu přes 350 km/h je pravděpodobně nejrychlejším živočichem na Zemi.
Sokol je na českém území tradičním ptačím druhem. Populace tohoto predátora lovícího holuby, kachny a další menší ptáky a netopýry byla nejsilnější ve 40. a 50. letech minulého století, kdy na území tehdejšího Československa hnízdilo až 60 párů. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí v Česku hnízdilo již zhruba 20 párů. Dnes díky přísné ochraně žije na našem území zhruba 130 párů sokolů stěhovavých.
Hnízdění sokolů
Tedy období od námluv po vyvedení mladých začíná obvykle na přelomu února a března. Do té doby žije sokolí pár svým obvyklým tempem. Pohybuje se ve svém teritoriu, ale hnízdo k životu nevyužívá.
Samička zpravidla snáší jedno až čtyři vejce, na kterých sedí zhruba 30 dní, než se vylíhnout mláďata. Přibližně tři týdny po vylíhnutí mláďata kroužkujeme, což do budoucna slouží k objasnění původu ptáků na českém území. Během návštěvy hnízda se odhalí i jejich pohlaví.
Vylíhnutím mláďat začíná pro rodiče opravdový kolotoč starostí, jelikož potomci vyžadují pravidelnou péči, aby již v červnu měli dostatek sil a znalostí k opuštění hnízda.
Mladí dravci se vydají na zkušenou do světa a po dvou až třech letech si hledají vlastní teritorium, ve kterém se dokáží uživit a přivést na svět další generaci tohoto ohroženého ptačího druhu.